Vlašský ořech - 1 kg.

Vlašský ořech - 1 kg

Složení: Jádra vlašských ořechů

Zěmě původu: Ukrajina

Výrobek může obsahovat stopy arašídů, skořápkových plodů a sezamu.

Skladujte v suchu a chladu.

Nutriční hodnoty na 100 g produktu: energetická hodnota 654 kcal/ 2738 kJ

Tuky: 65 g, z toho nasycené mastné kyseliny: 6,1 g

Sacharidy: 13,7 g, z toho cukry: 2,6 g 

Bílkoviny: 15,2 g

Sůl: 0 g

Ořechy jsou energeticky bohatým zdrojem. Vyjma mastných kyselin obsahují také bohaté zdroje vitaminu E, B1 či B6. Dále pak sůl, kyselinu listovou, minerály jako hořčík, měď a zinek. Celkově obsažené živiny působí pozitivně na lidskou psychiku,^[1] jsou cenné pro zdravé vlasy, pokožku, nehty i sexuální potenci.^[3]

Uvádí se, že konzumace ořechů má protizánětlivé vlastnosti, které se projevují hlavně u srdečních a cévních chorob. Pomáhají regulovat krevní tlak a udržovat nízkou hladinu cholesterolu. Mají antioxidační účinky, působí proti astmatu a posilují střeva.^[3

Vlašský^{[p 1]} ořech je druh ořechu (v podstatě pecka plodu ořešáku), plod ořešáku královského (Juglans regia L.), který se skládá z poživatelného jádra obklopeného pevnou dřevnatou skořápkou. Vlašské ořechy rostou na ořešáku přibližně od čtvrtého roku u roubovanců a od 12 let u semenáčů.^[1] Plody jsou na stromě obaleny do ochranné vrstvy, ve které dozrávají. Ze začátku je toto pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská. Když je ořech zralý, vypadne z ochranného pouzdra na zem nebo spadne i s pouzdrem. Ořechy dozrávají od srpna do září.

Vlašské ořechy jsou velmi starou potravinou, která je nejspíše konzumována již od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy z oblasti Périgordu ve Francii.^[1]

Jádro vlašského ořechu je atypické tvarem a barvou, která se může měnit jádro od jádra. Často bývá od velmi světlé až po tmavě žlutou barvu, přes zlatavou až po hnědou, jsou i odrůdy s jádrem červeným (u čerstvým ořechů rumělkově rudým, u suchých vínové – tmavší nafialověle červené barvy). Tyto červené ořechy pomaleji žluknou a je možno je skladovat několik let.

Po sklizni se ořechy suší, buď samovolně nebo za pomoci horkého suchého vzduchu. Tímto procesem dochází k poklesu vlhkosti na požadovaných 8 %, což zaručuje, že ořechy nebudou snadno napadány plísněmi.^[1] Pokud jsou spadané ořechy silně znečištěné je možno je krátce vyprat ve slané vodě. Takto vyprané ořechy je třeba sušit odděleně v horkém vzduchu.

Obecně se vlašské ořechy rozlišují podle kvality skořápky na „papíráky“, „polopapíráky“ a „kameňáky“. Tzv. kameňáky mají tvrdou skořápku zarůstající do jádra a špatně se louskají. Jsou někdy považovány za křížence s ořešákem černým. Naproti tomu tzv. papíráky jsou poškozovány ptáky a protože mají často nedorostlou nebo děravou skořápku, napadají je při skladování moli.

Vybrané klony se rozmnožují jako kultivary roubováním. Kritérii výběru jsou: chuť jádra, plodnost, kvalita skořápky, poměr váhy skořápky a jádra, doba rašení, vzrůstnost. Způsob roubování se velmi liší od roubování ovocných dřevin. Roubuje se obvykle "za zelena" ve skleníku.

Vlašské ořechy se využívají převážně v potravinářském průmyslu, a to v pekařství a cukrářství, kde se využívají jako dochucující nebo dekorační prvek.

Z ořechů se lisuje olej či se vyrábí alkoholický nápoj, tzv. ořechovka.

Čerpáno z wikipedie:

• Vlašský ořech [online], poslední aktualizace 25. 9. 2022 v 20:09 [cit. 11. 12. 2022], Wikipedie. Dostupné z WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vla%C5%A1sk%C3%BD_o%C5%99ech